Tak stejné a přesto tak rozdílné. V uších nám to zní jako jedno slovíčko, ale na papír se píše každé jinak. Vždy je důležitý kontext.  Bez něj jen těžko poznáte, co je správně.

Napsat gramaticky správně ve slově -ě- nebo -je-, je těžší než se zdá. Chybují jak žáci ve školách, tak i vypsaní úředníci, prodavači, kuchaři a jiní dospělí.

Schválně si zkuste diktát nanečisto.

Dnešní ob_ vařila maminka. Ke včerejšímu ob_u jsem usmažil řízky. Ve městě je uzavírka, musíš ob_ po staré silnici kolem školky. Kdo by nechtěl ob_ půl světa s nejlepšími přáteli. Zajdeme spolu na ob_?

Ono totiž význam slova oběd je diametrálně jiný než objet. Nevíte jaký? Pak si pozorně přečtěte následující řádky.

Oběd

• Tady jde o označení pokrmu dne
• Pozor na koncové písmeno. Někteří rádi chybují a píší na konci t. To je však špatně. To si zase pletete s obětí
• Oběd je strava jedená nejčastěji v poledne. Respektive v polovině dne. Jedná se většinou o dvouchodé menu
• Pomoci si můžete vyskloňováním slova oběd

Příklad:

Oběd ve školní jídelně není žádná pochoutka.

Kolem poledne mám největší hlad. Vždy se proto těším na oběd.

Oběd od naší babičky chutnal doposud každé návštěvě. Vy jste první kdo si stěžuje.

Objet

• Skutečně se jedná o pohyb vozidla
• Označuje směr jízdy, tedy kolem něčeho

Příklad:

Při rozlučce se svobodou je nutné objet všechny bary v okolí.

Na cestě je nehoda. Objet ji potrvá dvacet minut. 

Rozlehlý park se dá buď objet nebo projet skrz něj. Každopádně jde o pěknou projížďku.